Banos - trocha adrenalinu

Vcera jsme spali dlouho - vzbudilo nas neco (Michala kohout a me autobus) az pred sestou hodinou. Dali jsme si v hotelu snidani, ktera zase byla dobra, ale chvili nam trvalo domluvit se se slecnou, co vlastne dostaneme. Nakonec klasicky michany vajicka, atd. A cerstve udelany (vymackany je asi blby slovo) ananasovy dzus. Poradne jsme se najedli a na devatou vyrazili do kancelare agentury Geotours, kterou jsme si predem vyhlidli na TripAdvisoru, protoze mela ty nejlepsi recenze a kde jsme meli zamluveny canyoning. Agentur, ktere nabizeji spoustu aktivit v okoli Banos je tady nekolik v kazde ulici, takze opravdu je potreba zeptat se na recenze. Nektere aktivity jsou dost nebezpecne, takze je potreba dobre rozumet pruvodci (v nasem pripade musi umet anglicky vic, nez deset slov), musi mit funkcni vybaveni atd. Za canyoning jsme zaplatili 30USD za osobu a v cene byla doprava aso 20 min autem na vodopady, pujdeni vybaveni (neopren, neoprenova bunda, boty, sedak, helma), pruvodci a po navratu sendvic s dzusem (coz nam krasne stacilo k obedu). Pro ty, kdo nevi, co je canyoning - je to v podstate takove slanovani, akorat ze to nedelate na hole skale, ale na vodopadech. Nas tym tvorili dva ekvadorsti pruvodci, my dva, jedna holandanka, anglican, ir a jeden asi kanadan. A bylo to super! Nejdriv nas autem dovezli na misto za Banos, kde jsme se meli prevliknout do neoprenu. Byly to takove dve boudy, pred kteryma sedela jedna stara pani a varila cosi na ohni. V boude, kde se prevlikaly holky, bylo neco jako postel, take ja si myslim, ze tam ta pani i normalne bydli. Po prevliknuti jsme sli dzungli asi 20 minut jen takovou malou vyslapanou cestickou do prudkeho kopce, az jsme dosli k prvnimu, relativne malemu vodopadu, na kterem jsme si zkusili prvni slanovani. Nikdo z nas s tim nemel zkusenosti, takze ze zacatku to bylo fakt vtipny, ale clovek si postupne zvykne na to, ze se musi opravdu hodne povesit na lano a hodne zaprit nohama a pak uz to jde. Vodopady byly celkem 4, postupne se prodluzovaly a pak byl jedem mensi vodopad, ktery jsme sjeli po zadku. Voda byla hooodne studena, takze jsme byli radi, ze jsme relativne mala skupina a nemusime v tom mokru moc cekat. Celkove jsme byli ve vode asi 2 hodiny, nikomu se nic nestalo a vsichni byli nadseni!

Zpatky v Banos jsme snedli sendvic a chvili jsme si sli odpocinout na hotel. Pak jsme chteli zjistit na autobusovem nadrazi, jak se dostaneme odtud pryc, ale v kancelari spolecnosti, kterou potrebujem, zrovna nikdo nebyl. Tak jsme to vzali pres banku a rozmenili dalsi stovku (celkove jsme za 6 dni tady neutratili jeste ani 400USD a to fakt nijak nesetrime) a sli jsme na trek. Tentokrat uz jsme sli tou spravnou cestou a opravdu jsme se vyskrabali az na vyhlidku Bellavista, kde se ve velke vysce nad Banos tyci bily (v noci cervene osvetleny) kriz. Cesta to byla narocna, bylo teplo (odpoledne se taky hodne otepluje, konecne se uz muzem svliknout do kratasu a tricka), slunicko palilo a slo se do trasnyho krpalu, ale za ten vyhled to slalo. Po ceste dolu jsme se rozmysleli, jestli pujdem jeste na jedńu vyhlidku, ze ktere by mohla byt videt sopka, ale nakonec jsme sli do mesta na kafe a udelali jsme dobre, protoze jen co jsme dopili kafe a vratili se na hotel, tak zacalo slusne lejt. Jeste k tomu kafi - na presso tady moc nenarazite. Bohuzel ani prekapavany kafe nebo alespon turek tu neni uplne casty a vetsinou dostanete jen instantni brecku. A vcera stalo jen 50centu, ale jinak jsme za hrnek platili i treba 1,5USD a to by mi za trochu vychladlyho prekapanyho kafe prislo hodne i doma.

Takze na hotelu jsme si malinko odpocinuli, Misa napsal vcerejsi blog a trvalo mu to strasne dlouho, takze na veceri jsme vyrazili az kolem sedme. Po ceste jsme se jeste stavili v Geotours a na dnesni dopoledne koupili rafting (opet cena 30USD na osobu a v cene je tentokrat obed - polivka, kure s ryzi a desert). Veceri jsme meli zase v tipickem ekvadorskem fast foodu - vyberete si jidlo podle obrazku, k tomu piti, za chvili to mate na stole, stoly jsou neco jako jidelna, ale jidlo je dobry. Jak Misa vcera psal, ze je to tady drazsi, tak tyhle jidla stoji mezi 4 a 5USD. Ale je to porce tak pro dva - kopec ryze, hranolky, nekdy jeste cocka, a nekolik kusu masa (treba Michal vcera mel ctvrtku kurete a jeden velky platek grilovaneho veproveho). Pivo se tady prodava v 600ml lahvich a pokazdy se vsichni divej, ze chceme 2 lahve - pro kazdeho jednu :-)

Po veceri jsme slyseli hudbu z kostela, tak jsem se sli podivat. Zpival a hral sbor a lidi cekali ve fronte na pozehnani... Peknej zazitek. Spat jsme sli pozde - uz bylo po pul devate, ale byl klid a spali jsme bez spuntu az do peti do rana.

Na snidani jsme se opet napucali a v devet jsme se hlasili v kancelari Geotours na rafting. Tentokrat nas bylo ve skupine 7 - my dva, opet Tessa z Holandska, dva anglicani (poradne vypaseny, asi brachove, byli si hodne podobny a vypadali jak z nejakyho komiksu), kanadan a izraelec. A byli jsme dobra skupina, byla celkem sranda... Ani se mi na rafting nechtelo, protoze bylo uz od rana hnusne - mlha, slabe prselo, zima byla... pak nam zase dali ty vlhky neopreny a uplne mokry boty a u reky jsem se do toho museli navliknout, to jsem si rikala, ze jsme fakt asi blazni. A ted takove intermezzo - prave jsme zjistili, ze mame uplne vypaleny rukavy a to jsme dneska byli v kratkych rukavech jen prave na tom raftingu, kdy pulku casu prselo a pulku casu bylo uplne zatazeno! No takze zpatky na reku - jeli jsme jen jedna lod s guidem a jeden zachranny kajak. Sjizdeli jsme reku Patate, tedy jejich asi 8 km a byly tam pereje stupne 3, 3+ a asi dva pry byly skoro 4. Ale nevim nevim... Zas tak tezky to nebylo... Ale i tak, skoro vsichni vypadli alespon jednou z lode, jenom my s Michalem a Tessa jsme ani jednou nevypadli :-) I tak jsme byli uplne promoceny. Ale nikomu se nic nestalo a tak jsme si mohli v klidu dat obed - nejakou cervenou polivku, ktera bodla hlavne kvuli tomu, ze fakt zahrala, hovezi platek se zeleninou a bramborovou kasi (jaka lahudka, takova bramborova kase, kdyz vam ryze uz leze i usima) a jako desert cokoladovy kolac. A dzus, ktery chutnal jako pomelo. Pri obede jsme se bavili a zjistili jsme s Misou, ze jsme uplny mimoni - vsichni cestuji po cele jizni Americe a to na minimalne 6 mesicu!!! A my tech nasich tezce vydrenejch 14 dni... Meli bychom asi neco udelat se svym zivotem, strasne moc jsme toho propasli :-(

No kazdopadne na obede jsme se s Gilem z Izraele domluvili, ze odpoledne pujdem spolecne jezdit na koni po okoli a hned jsme si zamluvili dvouhodinovou vyjizdku od tri hodin. Meli jsem tedy jeste dost casu dojit si na hotel povesit mokre veci, zajit dar par smradlavych, ale hodne potrebnych veci (jako jedinou mikinu, dziny,..) do rychlopradelny a zajit si na kafe. Jo a taky jsme si koupili vec, ktera uz jsem zapomnela, jak se jmenuje, ale deĺaji to tady na kazdem rohu, vypada to jako turecky med, chutna to malinko jinak ale sladky to je snad jeste vic (me to chutna) a vyrabi se to tak, ze to vytahujou na haku na futrech a zase davaj zpatky a porad dokola. Ve tri nas vyzdvedla pani od konu (za 2hod projizdku jsme zaplatili 14USD za kazdeho) a to tepre zacal ten pravy adenalin. Ani jeden z nas kone neumi ovladat, nez jsme se dostali na prasnou cestu, tak jsme museli projet pres cele mesto, Michal urazil zrcatko u auta, bali jsme se, ze se kone neceho leknou a zplasi se. Ala pak uz to slo hezky, jen skoda ze bylo dost hnusne a moc jsme toho nevideli. Udelala jsem peknou blbost, ze jsem si vzala kratasy a ted mam spalene leve lytko. A jaky mela vyjizdka dopad na Michalovy... ehm... to by vam musel povypravet on sam (asi byste se zasmali :-)).

Takze za chvili jdem na veceri, pak nas ceka posledni noc v Banos. Zitra dopoledne chcem jste neco podniknout tady (mozna konecne ty termalni lazne) a odpoledne prejedem do Riobamby. Tak jen prespime jednu noc a pak tradaaa Montanita, plaze, slunicko, party, SURF :-)