Baňos, brána Amazonie

Ahoj, všichni, Verunka mi svěřila svůj blog abych pověděl, co se odehrálo včera v naší cestě Ecuadorem.

Po probuzení, kdy mé speciální špunty do uší odvedly opět svou práci více jak dobře jsme se zabalili, napucali se úžasnou snídaní a šli jsme zaplatit naše ubytování za dvě noce i se snídaní, které stálo 47USD. Byl jsem grant a nechal jsem 50USD, to proto, že dva dny předtím nás mama domu v rychlosti poslala na přímej autobus na kráter a tím nám ušetřila spoustu času.

Každopádně, za 1,50USD jsme se nechali odvézd na autobusový nádraží s myšlenkou, že buď pojede něco odsať nebo se postavíme k silnici a necháme se nabrat autobusem, který jezdí z Quita do Baňos. První varianta vyšla, no vyšla, stevard :)) na nás zakřičel Baňos a hrozně pospíchal a ani mě nenechal se podívat, na autobus, kam vlastně jede. Bus byl Ejecutivo, to jsou autobusy, který prý nezastavují u cest. První věc, která byla divná, že zastavoval :), druhá, že cesta stála 2USD za oba. I když měla stát 4USD. Nicméně jsme dojeli do města Ambato, to je na polovic cesty do Baňos a tam bus končil. Sehnali jsem další autobus, který pokračoval do Baňos, a kde po nás chtěli i pasy na zapsání. Společnos Expres Baňos, která vlastnila autobus, není vůbec expres a do Baňos jsme jeli asi dvě hodiny místo jedný. V autobuse dávali film man of honor ve španělštině, tak mě to fascinovalo :), že jsme baňos málem přejli a pokračovali do Puya. Ubytování (30USD za noc se snídaní) v hotelu La Chimenea probjehlo bez problémů a již nyní můžu říct, že teče telplá voda pro nás pro oba :)).

Baňos, společně s Puye je vstupní branou do Amazonie. Tyto města jsou unikátní z toho důvodu, že v celé Jižní Americe není lepšího a snažšího místa, jak se do Amazonie dostat. Za Puyem, kdysi býval už jenom prales, nicméně nyní se v oblasti těží ropa. Z toho plyne, pokud chcete do pravéAmazonie a chcete něco vidět, musíte dál do jungle. Minimální trip je 3-4dny. Původně v Praze jsme se chystali toto dobrodružství absolvovat, ale z hygienickej a hlavně z časovejch důvodů jsme to zavrhli. Stejně, tak nějak mám hřejivej pocit, že když se podívám na kopec, který je vidět z Baňos, tak vím, že za ním se rozprostírá svět sám pro sebe a tak si připadáte, že stojíte jakoby na konci světa. Ale Baňos a okolí skrývá samo o sobě dobrodružství víc, než dost...

Celé zbývající odpoledne proběhlo v courání se...Nejdříve jsme si šli prohlédnout město. Tady už turistika žije, ale nic takového, jako vorvanové tady nenajdete. Samí mladí lidi s baťohama. Ceny jsou tu o něco vyšší, třeba za dělnickej nášup, co si dala Veru (tři přírodní řízky, čtvrt kuřete, hranolky, čočka a rýže) 5USD,nehoráznost :)). Takže nejzajímavější ve městě je určitě kostel, kde jsou vyzobrazeny skutečné zázraky, které se staly v Baňos, všechny zázraky se staly, jak to tak v Ekvádoru bývá, když začala chrlit sopka. Tady sopka Tungurahua, která je hned za kilometr vysokým kopečkem. Dále jsou tady termální prameny, do kterých možná půjdeme. Po procházce městem Veru vymyslela trasu z Lonely Planet, když já jsem zrovna byl v oné druhé místnosti. No LP je strašnej guid, jak jsme se přesvědčil několikrát. Každopádně jsem se svěřil do rukou Verunky a vyrazili jsme. Zkrátím to, šli jsme na jinej kopec, než jsme měli jít, kterej byl na opačný straně a na vyhlídku, kterou jsme měli v plánu nedošli. Pak jsme zamířili do místní zoo, která za moc nestála. Verunka si koupila k večeři za 1USD smaženej banán plněnej sýrem a já kuře, lehce jsme se courli večerním Baněm a šli jsme spát. Jo a ještě jsem zapomněl říct, že jsem si koupili u cestovky na zítra canyonig :)).