Takze – dorazili jsme uplne v pohode, az mi bylo divny, ze jde všechno jak po masle. Akorat Iberia opet zklamala, na 3 hodinovem letu zadarmo nedostanete ani vodu – maj sice všechno, ale clovek si to musí zaplatit. Vopruz. Prileteli jsme po seste vecer na letiste Tenerife Sever a byli jsme celkem vydeseny, protože prselo a bylo 16 stupnu. Nastesti se ale pouze projevilo to, ze na severu Tenerife je uplne jiny klima, nez na jihu (ačkoliv cely ostrov ma na delku asi 50 km). Na severu je mnohem chladneji a casteji prsi a my nastesti bydlime v Playa de las Americas na jihu. Takze jsme byli docela prekvapeny, když jsme po osme hodine zaparkovali auto u našeho apartmánového komplexu, ze se da venku celkem v pohode chodit i za tmy jen v triku.
Apartman mame
Na druhy den jsme od 11 měli zarezervovanou soukromou lekci surfovani, ale chudaka Misu celou noc bolela hlava a rano zacal dokonce zvracet a nakonec prozvracel a prospal skoro cely den, takze surfovat
Takze surfovat jsme poprvé sli v sobotu. Vyrazili jsme rano hned po snidani v centru jsme byli kolem pul desate, všechny surf shopy měli ale amozrejme ještě zaveno. V kavarne vedle jednoho nam rekli, ze oteviraji v deset, ale v pul jedenate tam ještě nikdo nebyl. Tak jsme patrali dal a nasli jsme jinou surfovou skolu, kde byl prijemy personal a domluvili jsme se, ze se zucastnime odpoledni skupinove lekce, na které ma byt maximalne ucasniku, takze i když jsme na jiné urocni, nez ostatní, tak se nam instruktor bude moc věnovat. Skutecnost byla asi takova – instruktor byl hodne mladej kluk a účastníky kurzu jsme byli my dva, asi desetiletej kluk a Italka o malinko mladsi, nez instruktor. Takze po povinne teorii na suchu a rozcvičce se instruktor trochu venoval malymu klukovi a zbytek casu stravil flirtovanim s Italkou. Celkem nam bylo lito zaplacenych 35 Euro (za kazdyho). Zlatej Flavio v Portugalsku, který si sice nepamatoval nase jmena a v lepsim pripade nas oslovoval hey you, ale většinou lazy ass J, ale kterej se o nas opravdu staral a radil, co mame delat lip. Jinak po lekci jsme si odnesli každý jedno prkno a ted je mame v obyvaku a každý den je taháme do toho prisernyho kopce do auta a pak zase z auta domu. Co se surfovani celkove tyka, tak dneska je utery a zatím nic moc. No spis nic, nez moc :-( Parkrat se nam podarilo se postavit, ale to bylo tak všechno. Hlavne jsme se ani jeden nejsme schopny d
ostat poradne za vlny, teprve ted se ukazuje, jak jsme flakali cviceni, ze jsme měli delat každý den kliky a chodit plavat, protože uz po prvním dnu jsme se nemohli hnout, jak jsme měli namozeny ruce a další dny uz nam neslo moc pádlovat. Zase rikam – zlatej Flavio, kterej stal za nama, vybral nam tu spravnou vlnu, popostrcil nas, řekl nam, kdy mame vyskocil a pak nas ještě pochvalil, když se nam to povedlo a nam stouplo sebevedomi a rikali jsme si, ze to surfovani vlastne ani není tezky, ale ono prd. Ale my to nevzdáváme a budeme s vlnama a vlastní neschopnosti bojovat dal :-)
No comments:
Post a Comment