Saturday, November 26, 2011

Tenerife - zacatek




Nejak se nam nechtelo tahat s sebou notebook mimo apartman, takze postuju az z hotelu v Madridu...





Tak se Vam opet hlasime z dovoleny. Teda nevim, jestli vam to postneme ještě tady na Tenerife, nebo az doma, protože wi-fi tam, kde bydlime, nemame, jen se nam ji občas podari nekomu ukradnout, ale na upladovani dlouhych textu a fotek to fakt není. Mozna si ale udelame vylet s laptopem do nejaky internetovy kavarny, az nahodou nebudeme mit co na praci :-)

Takze – dorazili jsme uplne v pohode, az mi bylo divny, ze jde všechno jak po masle. Akorat Iberia opet zklamala, na 3 hodinovem letu zadarmo nedostanete ani vodu – maj sice všechno, ale clovek si to musí zaplatit. Vopruz. Prileteli jsme po seste vecer na letiste Tenerife Sever a byli jsme celkem vydeseny, protože prselo a bylo 16 stupnu. Nastesti se ale pouze projevilo to, ze na severu Tenerife je uplne jiny klima, nez na jihu (ačkoliv cely ostrov ma na delku asi 50 km). Na severu je mnohem chladneji a casteji prsi a my nastesti bydlime v Playa de las Americas na jihu. Takze jsme byli docela prekvapeny, když jsme po osme hodine zaparkovali auto u našeho apartmánového komplexu, ze se da venku celkem v pohode chodit i za tmy jen v triku.

Apartman mame opravdu hezkej, vybavenej jen zakladnima vecma, zato s asi 25m2 velky balkonen s vyhledem na bazen a hlavne na Atlantik. Ranni kavu si tady opradu vychutnavam :-). Veceri jsme si první vecer dali v nedaleke restauraci (sice není daleko, ale při ceste zpatky vystoupate snad 500 vyskovych metru – celkem fuska) a po celodennim cestovani jsme padli za vlast.

Na druhy den jsme od 11 měli zarezervovanou soukromou lekci surfovani, ale chudaka Misu celou noc bolela hlava a rano zacal dokonce zvracet a nakonec prozvracel a prospal skoro cely den, takze surfovat jsme nesli, jen ja jsem sla prozkoumat, jak to vypada v centru a kde je jaka hospoda a obchod. Ve zkratce – je tady všechno, co si turista (hlavne britsky a nemecky turista) muze prat. Spousta hospod, restauraci, baru, obchody vseho druhu, proste celkem prijemny, cisty a upraveny turisticky město. Vecer se Michalovi udelolalo lip a dostal hlad, tak jsme vyrazili do centra hledat vhodnou restauraci spolu. Musim rict, ze z jidla jsme tady zatím v rozpacích – restauraci, která by lakala na tipicky spanelske jidlo jsme ještě nevideli, zato na kazdem rohu propaguji tradicni britskou, italskou, cinskou, reckou kuchyni, všude delaji pizzu a ke vsemu cpou hranolky (nekecam, v jedny hospode měli dokonce i bolonsky spagety s hranolkama :-)). A na to, ze jsme uprostřed atlantiku, tady mají zalostne malo ryb. Tedy alespoň tech mistnich, ale třeba lososa na 3 zpusoby mají snad všude. A včera jsme se ptali, co mají jako rybu dne a bylo nam receno, ze pangase???!!! Pod nazvem ryba nebo ulovek dne si predstavuju to, co se mistnim rybarum podarilo rano chytit a nepředpokládám, ze se mistni rybar vydal chytat ryby do Ciny! To, co bylo uplne bezne v Portugalsku, Indii, Kostarice i na Martiniku, ze kazda restaurace mela venku vystavene cerstve ryby a my jsme jen ukazali, jakou chceme a jak ji chceme pripravit, tady bohužel neexistuje. Jedine spamelske, co tady maj, je paella na ruzne zpusoby (měli jsme s plody more a musim priznat, ze jsme si moc pochutali) a pak narazite občas na kanarske brambory, coz jsou brambory varene ve slupce.



Takze surfovat jsme poprvé sli v sobotu. Vyrazili jsme rano hned po snidani v centru jsme byli kolem pul desate, všechny surf shopy měli ale amozrejme ještě zaveno. V kavarne vedle jednoho nam rekli, ze oteviraji v deset, ale v pul jedenate tam ještě nikdo nebyl. Tak jsme patrali dal a nasli jsme jinou surfovou skolu, kde byl prijemy personal a domluvili jsme se, ze se zucastnime odpoledni skupinove lekce, na které ma byt maximalne ucasniku, takze i když jsme na jiné urocni, nez ostatní, tak se nam instruktor bude moc věnovat. Skutecnost byla asi takova – instruktor byl hodne mladej kluk a účastníky kurzu jsme byli my dva, asi desetiletej kluk a Italka o malinko mladsi, nez instruktor. Takze po povinne teorii na suchu a rozcvičce se instruktor trochu venoval malymu klukovi a zbytek casu stravil flirtovanim s Italkou. Celkem nam bylo lito zaplacenych 35 Euro (za kazdyho). Zlatej Flavio v Portugalsku, který si sice nepamatoval nase jmena a v lepsim pripade nas oslovoval hey you, ale většinou lazy ass J, ale kterej se o nas opravdu staral a radil, co mame delat lip. Jinak po lekci jsme si odnesli každý jedno prkno a ted je mame v obyvaku a každý den je taháme do toho prisernyho kopce do auta a pak zase z auta domu. Co se surfovani celkove tyka, tak dneska je utery a zatím nic moc. No spis nic, nez moc :-( Parkrat se nam podarilo se postavit, ale to bylo tak všechno. Hlavne jsme se ani jeden nejsme schopny dostat poradne za vlny, teprve ted se ukazuje, jak jsme flakali cviceni, ze jsme měli delat každý den kliky a chodit plavat, protože uz po prvním dnu jsme se nemohli hnout, jak jsme měli namozeny ruce a další dny uz nam neslo moc pádlovat. Zase rikam – zlatej Flavio, kterej stal za nama, vybral nam tu spravnou vlnu, popostrcil nas, řekl nam, kdy mame vyskocil a pak nas ještě pochvalil, když se nam to povedlo a nam stouplo sebevedomi a rikali jsme si, ze to surfovani vlastne ani není tezky, ale ono prd. Ale my to nevzdáváme a budeme s vlnama a vlastní neschopnosti bojovat dal :-)

No comments:

Post a Comment