Streda – Absolutne nechapu, podle ceho se tady ridi počet lidi ve meste. V sobotu (tedy o vikendu, kdy by clovek předpokládal, ze jak mistni, tak třeba vikendovi turisti budou mit volno a pujdou na plaz) bylo u plaze cely den volne parkoviste a nikdo ve vode. V nedeli to bylo sice horsi, ale zaparkovat se porad dalo. Od pondělka to je každý den jen horsi a ve stredu jsme dopolende hledali místo na zaparkovani hodinu a nakonec jsme se s vecma a surfama tahli snad kilometr! Vlny byly dopoledne při prilivu snad trimetrovy, tak jsme cekali, az zacne voda klesat a pozorovali při tom, co všechno umej machri, který snad z dělohy vyjeli prknem napred. Samozrejme jsem si předtím dali anglickou snidani, takze bylo jedine dobře, ze nam stihlo vytravit. Odpoledne jsme to sli taky zkusit – nejdri Michal – dopadloval na lineup (coz snamena za vlny, tam kde ostatní surfari cekaj, az prijde ta jejich vlna – z brehu to vypada jako cara na obzoru), tam to smetla vlna a dovezla ho zade na breh. Vypadal při tom jako bodyboardista, jak se drzel svého prkna. Pak jsme to sla zkusit ja a dopadla jsem v podstate stejne, az na to, ze ja jsem se do toho outu ani nedostala :-) Ale pak uz to celkem slo – sice jsme radsi zustavali v pene a cvicili naskakovani na tvrdy prkno (oproti tomu zacatecnickymu penovymu to je opravdu rozdil), ale Misa uz několikrát jel a ja jsem se alespoň párkrát postavila. Takze celého dne mame celkem dobrej pocit (a spalenej ksicht :-)).
Ctvrtek – dopoledne jsme zas
e nemohli najit místo na zapakovani, pak jsme prisli na plaz, byl zrovna priliv a vlny se lamaly hodne blizko, ke vsemu tam bylo hodne dobrejch surfaru, který jezdili az do prostoru pro kooky (pro nas). Takze jsme sli delat věc, kterou dela hodne turistu, aleja jsem ji ještě nikdy nezkusila – sli jsme hrat minigolf! Maj tady jedo hodne hezky hriste ve stylu piratu z Karibiku a docelame to bavilo. Surfovat jsme sli po treti hodine, ale vlny porad nic moc :-( Na veceri jsme si zasli do americky restaurace, kde zpival zivej Elvis a to tak dobře, ze si do ted nejsme jisty, jestli to nebylo na playback. A Misa si dal vyborny zebirka a ja mela tagliatele s morskymi plody a vůbec to nebylo drahy a bylo to bozi. Az nekdy zavitate do Playa de las Americas, ucite doporučujeme restauraci American Dreams na hlavni tride. Když uz tady teda není zadna poradna spanelska restaurace. Jo a po veceri jsme hrali kulecnik a v patek jsme byli v aquaparku, uz se fakt degenerujeme na uplne normalni turisty :-) Když uz jsem u toho patku – byl to nas poslední cely den na Tenerife, tak jsme ho chteli pojmout jako dustojne rozlouceni se surfovanim pro letošní rok a jako spravni hardcore surfari jsme si nastavili budika na sedm rano, abychom byli hned za svitani na první vlne. Bohuzel jsme prijeli na plaz a zjistili jsme, ze hladina oceanu vypada spis jak hladina Machace, i na Lipne by se nasly vetsi vlny :-( Takze jsme pockali, az otevřou surfari v nasem oblibenem baru Las Tapas v Calle Mexico (jj, to je nenapadna reklama, protože tehle bar jsme si opravdu oblibili, ne jen proto, ze tady delaji nejlepší presso na ostrove, ale jelikož je hned vedle několika surf shopu, chodi sem hlavne lidi jako jsme my, nebo jako bychom chteli byt my. Obsluha si zpiva, hraje tady dobra hudba, a všichni jsou v pohode, zadnej snob na obzoru), dali si presso a odjeli do aquaparku Siam. Je to pry největší aquapark v Evrope, kde najdete plaz s bilym piskem a lehátky u brouzdaliste velikosti jednoho jihočeského rybniku, kde kazdou hodinu pousti umelou vlnu. Ano, cca 2 km od Atlantiku zazni gong a lidi se jak zfanatizovani zvednou z lehátek a jsou do b
rouzdaliste a všichni koukaji jednim smerem a pak se zvedne několikrát hladina a všichni dovadi na vlne za zvuku pistalek zachranaru, kteří jim tak naznacuji, at se moc nehoufuji, jinak se navzájem zrani. Proc tihle maniaci nejddou radsi do more, nechapu, ale jsem rada, ze se nam tam nepletou. My jsme vyzkouseli všechny ostatní atrakce, to znamena několik toboganu o ruznych delkach, ruzne prudkych, bud uplne ve tme nebo v poloseru… A Misa vlezl i na největší atrakci, kterou je rovna skluzavka, která je ovšem v takovem uhlu, ze téměř padate volnym padem z vysky cca panelaku. Prezil to v pohode, jen si pak musel rychle odskocit, aby se z toho zazitku neposral… :-) Bohuzel se asi po hodine zatahlo a zcal foukat chladny vitr, takze jsme na sebe mezi kazdym toboganem museli hodit mikinu, abychom se zahrali a brzo jsme to zabalili, jinak bychom tam asi umrzli. Ale bylo zajimavy prochazet se v plavkach a poslouchat vanocni koledy z repraku :-) Jo a koupili jsme si suvenyr – VW dodavku se surfem na strese, jakou pouzivali a ještě i hodne pouzivaji surfari po celem svete. Je to keramicka kasicka, do které si budeme setrit na pristi dovolene. A kazda navsteva nam tam muze prispet nejakou tvrdou menou :-)Ted je sobota odpoledne a jsme nekde nad Marokem, na ceste do Madridu, kde mame na jednu noc zajisteny ubytovani v centru, abychom si alespoň ty nejhlavnejsi pamatky prohlidli a zítra vecer uz letíme domu. Zaverecne zhodnoceni dovolene jsem tentokrát chtěla vynechat, protože po pravde ani nevim, co bych psala, ale Misa se toho velmi profesionalne chopil a musim rict, ze jsem mela co delat, aby mi při cteni jeho zaveru slzička neukápla :-)
Závěr:
Když jsme se rozhodovali, kam vyrazit na dovolenou, tak padla jako jasná věc, že by to mělo být tam, kde je možné surfovat. Z řádkách
, které jsou shora uvedené vyplývá, že jsem se celou dobu trápili. Ale, když se nad tím, tak zamyslím, možná to není úplně pravda. Možná akorát, že to co surfování nabízí jsme měli celou dobu před sebou a soustředili jsme se jenom na věci, jako co nejvíckrát se svést na vlně. Ale už jen pocit vzít prkno ráno do ruky hodit ho do auta, kde krásně auto provoní vosk z prkna a pak celý rituál, kdy přijedete na parkoviště a oblíkáte si neopren a vstupujete do vody a když jsou pro Vás dobrý podmínky, tak je to ten největší relax na světě jen si tak posedět na vlně. Navíc v těch pěkných neoprenech, co máme vypadáme, jako když patříme k surfařský komunitě od nepaměti a je to fajn pocit :-). Já osobně jsem se smířil, že při frekvenci, jakou surfuju a jakou budu surfovat tu čtyřmetrovou vlnu prostě nemám šanci sjet, ba naopak oceán mi to vrátí a ukáže mi svou sílu, když mě pár desítek sekund přidrží pod vodou. Surfovali jsme na reef breaku za hloubky 1m (Veru někdy i na point breaku, když jí to tam lehce zaneslo :-)), za periody 8 a v 3m vlnách. Zkušeností jsme nabrali v těžkých podmínkách poměrně dost. Další věc, kterou jsme si ověřili je fakt, že nyní po dovolených, který jsme zažili, koupácký aglomerace, jsou pro nás přitažlivý asi jako Václavák v sedm hodin večer. Surfování je sexy a cool záležitost a budeme v ní pokračovat. Příští dovolenou víme nyní, jak pojmout, pojedeme tam, kde je možné si užít surfování ve stylu aloha spirit a kde budeme mezi svejma.
