Tezka cesta k prvnimu surfovani

Vcera jsme spali celkem dlouho, vzbudili jsme se nekdy v devet. Po snidani, kterou nam k nasemu prekvapeni surf camp poskytuje, coz je super, jsme se zajeli podivat jeste jednou na zavody. Tentokrat jsme i par jizd videli a uz se tesime, az budeme takhle taky jednou jezdit (az se nekdy v jinym zivote narodime v zemi, kde je ocean, budeme bydlet primo u nej a budeme ve vode 6 hodin denne). Ve dvanact jsme meli naplanovanou lekci surfovani na plazi na druhy strane Ericeiry, tak jsme se pred dvanactou vydali k autu. Na parkovisti jsme jistili, ze nekteri Portugalci, vcetne poradatelu zavodu, evidentne nemysli hlavou - vytvorili totiz 3 rady aut a nase auto bylo samozrejme zaparkovany ve druhy rade :-( Michal s Pavlem se nejdriv snazili autem pred nama pohnout - marne, byl to automat zarazenej na "parking". Pak poradatele vyhlasovali majitele inteligenta, ktery nas zablokoval, ale ten neprisel. To uz byla nase lekce v plnem proudu. Pak si Misa vsiml, ze ma auto pootevrene zadni okynko, tak ho stahl jeste vic a otevrel zadni dvere, to bylo jeste vsechno v pohode. Meli jsme v umyslu pouze prezadit na neutral a malinko s autem posunout. Akoratze Pavel otevrel predni dvere a tim se spustil alarm. Poradatele zbystrili a zacali nas pozorovat. Tak tudy cesta nepovede. Pozadali jsme je, aby zkusili jeste jednou vyvolat majitele, protoze na nase prosby, aby nas nechali auto posunout, se tvarili velmi negativne. Nakonec se stal zazrak - prisla nejaka slecna a zacala vytahovat stazene okynko. A ze pry je sestra majitelky auta, ale ze sestra je s detmi na plazi a ze ji teda zkusi zavolat, aby prisla preparkovat. Sestra nastesti dorazila, ani se nedivila, ze ma odemceny auto a stahnuty okynko, preparkovala a my konecne mohli odjet.

Na nasi plaz jsme dorazili v jednu, kdy uz byli ostatni clenove vycvikove skupiny ve vode. Dali jsme si v baru obed (jinak na tyhle konkretni plazi, kde surfujeme, je vic baru a restauraci, sprchy a paraplicka) a pockali jsme, az skupinka dokonci vycvik a prijde instruktor, abychom se s nim domluvili, jestli by bylo mozny, aby nam jeste dneska dal lekci. A prekvapive instuktor souhlasil, ze si da jen rychly obed a pujdem na to, takze asi v pul treti jsme dostali prkna a neopreny a sli surfovat a meli jsme vlastne takovou soukromou hodinu. Jinak neopreny - ani jeden z nas to nikdy nemel na sobe a nasoukat se do toho mi sebralo temer vsechnu energii. Michal prohlasil, ze Batman to musel mit teda tezky a celkove jsme si pripadali jak batman a cat women :-)

Lekce zacala prekvapive rozcvickou - probehnutim se po plazi (v neoprenu), strecingem. Pak jsme se ucili na plazi na pisku naskakovat na prkno a kdyz instruktor uznal, ze nam to uz celkem jde, tak jsme sli do vody. Prvni kontakt s oceanem byl bolestivy - se divim, ze na vode neplavou ledove kry a noha do vody ponorena prestavala spolupracovat se zbytkem tela. Po chvili si ale telo zvyklo a neopren opravdu branil prochladnuti, plus jsme se hodne zahrali pohybem. Nejvetsi problerm byl dostat se z plaze s prknem (dostali jsme samozrejme velikansky softboard, coz je penove prkno, ktere ma nejlepsi stabilitu na vode) pres vlny k instruktorovi. Uz zacal priliv, vlny se zvedali, ale hlavne zacly pusobit proudy ze vsech stran, ktere nam neustale podrazely nohy. A kdyz uz se nam treba podarilo naskocit na prkno, tak nas zpravidla smetla vlna z jine strany. Lekce byla opravdu narocna, ke konci jsme byli uplne vyflusany, ale byli jsme pochvaleny, jak nam to krasne slo a kolikrat jsme se postavili. To nam samozrejme zvedlo naladu :-)

Vecer nam Pavel usporadal grilovacku, ktera slibena pro ucastniky zajezdu, tak jsme si pochutnali na masicku a klobaskach a lahvince portuglskeho vinka. Vic jsme si radeji nedavali, abychom dneska nemeli na surfu nahodou morskou nemoc :-)

Dnesni lekci od dvanacti jsme stihli v pohode. Byli jsme prekvapeny, ze nas na lekci bylo celkem 13, z toho vetsina anglicani (no, mozna to byla irska rodinka, kazdopadne byli uplne zrzavi a meli uplne bilou kuzi), holandani a my. Instruktor se samozrejme nemohl venovat vsem, takze vetsinou stal a koukal, jak my padlujeme, naskakujeme, pokousime se stat a padame a pak nam radil, co delat jinak, aby nam to slo. A nam to jako fakt slo! Byla to pohodicka a strasne nas to bavilo. Jenom jednou jsme mela nejaky zkrat a ackoliv vim, ze to nemam delat, tak jsem si dala prkno pred sebe kolmo k vlne a samozrejme mi ho vlna vymrstila primo do ksichtu - zitra asi budu mit peknou modrinu na brade + jsem si malem ukousla jazyk + jsem si asi narazila ohryzek. Ale dobry, zadna otevrena rana, muzu dal surfovat :-)

Jinak vcera i dneska nas Pavel pri surfovani fotil a natacel, tak nekdy pozdeji mam to nase umeni predvedem :-)

Pred chvili jsme prisli z obeda a shodli jsme se, ze jsme totalne hotovi - namozeny ruce, zada, ramema, unaveny cely telo. A to ser jeste dneska musime dokopat na veceri, abychom zitra zase meli dost energie :-)