Lisabon

Je patek odpoledne a pisu zápisky nanečisto ve wordu. Je strasny, jak jsme zavisli na internetu a představa, ze 2 dny nezkontrolujeme mail, facebook a zprávy, je desiva, takze navecer jdeme do Starbucks zkusit, jestli jim opravdu funguje wi-fi.

Jinak včera dopoledne jsme sli ještě v Sintre na prohlídku Palacio de Sintra, coz by mela byt nejdulezitejsi pamatka ve meste. Jedna se o kralovsky palac umisteny vyjimecne uprostřed města (ne na kopci – ale z hotelu jsme stejne museli z kopce a zpatky do kopce), dominatou jsou 2 bile konicke kominy. Mysleli jsme, ze nam prohlídka palace zabere cele dopoledne, pak si dame obed, vyzvedneme na hotelu kufry a pojedeme vlakem do Lisabonu. S prohlídkou jsme byli hotovi v pul jedenacty. Po pravde kdejaky vesnicky zamecek u nas ma lepsi expozici, nez tenhle ohromny palac.

Do Lisabonu jsme se tedy vydali bez oběda. Hotel jsme měli zajisteny opravdu v centru města, par metru od nadrazi (tentokrát jsme ani nemuseli prestupovat) a par metru od nejrusnejsiho lisabonského namesti Rossio. Za 40eur na noc sice musíme do 3.patra bez vytahu (s kuframa dobry silovy trenink), na zemi se ani neda otevřít kufr, jak je tady malo mista, z procesu obytovani první den jsme byli malinko vydeseny (recepcni byla velmi nadsena, chtěla po nas az moc informaci, nakreslila nam planek, jak se dostaneme na pokoj – asi kdybychom neznali rimske cislice, které jsou na stenach – na chodbách jsou všude kamery,..), ale zase je tady relativne cisto, relativne klid, postel vrze jen malo a umisteni hotelu je proste k nezaplaceni. Takze jsme se ubytovali a sli hledat místo na obed a měli jsme fakt mega stesti – hned ve vedlejsi ulici jsme narazili na all-you-can-eat restauraci, kde si obed date za 5,90eur. Ale jaky obed – salatovy bar, 2 polivky, ruzne druhy grilovaného masa, a to hlavni pro me – včera tam měli rybu a pak spagety s plody more – krevetama, muslema, atd. a ty byly fakt uzasny. Restaurace vypadala i dost sluste, zadny bufac na nadrazi a najedli jsme se opravdu dosytosti za cenu lepšího hamburgera. Pak jsme ještě nasli kavarnu, kde mají kafe se zákuskem (uz jsem zapomněla, jak se to jmenuje, ale je to takovy kosicek z listoveho tésta s pudinkovym krémem a mají to tady uplne všude) za 1,25eur a uz jsme si rikali, jaky je Lisbon super město :-)

Myslela jsem, ze Lisabon bude jen vetsi Porto, ale je to jinak a jedine, co mají spolecne, jsou ty desny kopce. Jinak je Lisabon uplne jiny – vetsi je tady všechno vcetne budov a soch, je taky takovy majestatnesi, trochu luxusnejsi, monumentalnejsi. A lidi si tady nesusi pradlo v kazdem okne :-)

Sli jsme prochazkou po pesi zone na nabrezi, prosli branou do města, která spolu se sochou Vasco da Gama vita všechny, kteří do města kdy priplouvali po mori nebo po rece a pokracovali jsme dal ulickama do starého města - Alfamy. Cestou jsme se podivali do několika kostelu, jejichz jmena si samozrejme ani nepamatuju, ale za to nemuzu ja, ale fakt, ze je tady proste 5 kostelu v jedny ulici :-)

Vratili jsme se delší oklikou (no malinko jsme zabloudili no) na hotel a ted me teprve cekal mega challenge. Pamatujete, jak jsem Michalovi slíbila uz v Praze, ze jestli nas vezmou do letadla, tak s nim pujdu na corridu a ja jsem doufala, ze zadnou nepotkáme? Tak jako na potvoru je v Lisabonu corrida snad jednou za 14 dni a zrovna byla včera :-(Takze jsme se vecer vydali na pochazku přes pul města (do kopce samozrejme), abychom si strasne tajne koupili listky (nastesti staly jen 12eur) –aby nas nahodou nezalidli protestujici aktivisi za prava zvirat a nepolili nas třeba červenou barvou a v 10 vecer jsme zasedli v arene. Musim rict, ze arena je opravdu pekna, v arabskem stylu, ale oba nas prekvapilo, jak je malinka a jelikož jsme dostali opravdu dobře listky, měli jsme cele predstaveni jako na dlani. Jenom na vysvetleni – v portugalských bycich zápasech se byk nezabiji před zraky divaku, ale toreadori mu „jenom“ zapichuji do hrbetu bodce a zapas konci ve chvili, kdy se torreadori byka ovladnou. V tu chvili je do areny vpuštěno stado jalovic, které by mely byka odvest do zakulisi. Predokladam, ze tam je byk humanne zabit. My videli zapasy s celkem peti byky a to mi naprosto sacilo k tomu, abych si na tuhle zabavu udela svůj vlastní názor – je to tradice a proto to nijak neodsuzuju, pokud se to nekomu libi, at si na to klidne chodi. Me bylo zmateného byka lito uz ve chvili, kdy do vpustili do areny. O to vic mi ho bylo lito, když do nej zacali zapichovat bodce (a to si ani nemyslim, ze ho to nejak moc bolelo, bodce nebyly nijak dlouhe). Pak mi bylo lito konu, které rozzureny byk občas nabral rohama (opilovanyma a chranenyma) do zadku a samozrejme jsme mela strach i o torreadory. Hned při prvním zapase na konci byk nabral torredora, chvii po nem dupal, pak si s nim pohazoval (to uz jsem se davno nedivala) a pak se ho ostatním nastesti podarilo odlákat. A jeden byk porad bucel a me pripadalo, ze place a chtelo se mi taky brečet a v tu chvili jsme opravdu premyslela, jak odtmtud vypadnout. Takze muj názor – divadlo je to hezky, ale me by to asi stacilo bez tech byku. Uz na to nikdy vic nepujdu. Misa ma jiny názor, ale to at vam radsi povi sam.

Do hotelu jsme se vraceli dost po pulnoci metrem (v arene porad pichali byky), takze není divu, ze jsme dneska spali do pul desaty. Zasli jsme si na kafe a horky croissant do kavarny na namesti a pokracovali dal (do kopce :-)) na hrad sv. Jiri, který je nejspis dominantou města (no kazdpadne je videt skoro odevšad). Hrad tvori seri nadvori a cimburi, ze kterch je vyhled na cele město. Jako celek urcite hezke, ale předchozí dva hrady, které jsme videli, na nas zapusobily vic.

Na obed jsme sli celkem pozde do našeho oblíbeného bufetu, kde jsme se neskutecne prezrali. Chteli jsme se potom jit natáhnout do parku, odpočívat, popijet portsky, ale z parku se vyklubala uzavrena botanicka zahrada, takze jsme se po delší procházce vratili na hotel. K veceri bude asi jen to kafe ve Starbucks, porad jsme ještě prejedeny od oběda.

Jsme celkem nervozni ze zitrka – jsme zvedavi, jaky lidi s nama budou na surf campu, jestli si s nima budeme rozumět, jaky bude ubytovani a tak… Tak drzte palce, at to dobře dopadne :-)