Ale od zacatku...
Plan naseho vyletu jsem Vam uz nastinila a v podstate jsme se ho i drzeli... Odleteli jsme ve stredu 16.listopadu vecer do Parize, tak jsme prespali v hotelu u letiste a dopoledne hura Boeingem 747 do Dilli. Puvodne jsme meli mista dole v dobytcaku v economy, na check-inu se nas kolega zeptal, jestli by nam nevadila zmena mist sice stale do eco, ale do upper-decku k nouzovemu vychodu - tak to teda fakt nevadila :-) a na gatu se nam zase omlouvali, ze nam museli zmenit mista, protoze let je preknihovany a museli nas upgradovat do businessu :-))) Tak to nam uz vubec nevadilo teda!!! Takze let byl velmi prijemny, kdyz se clovek muze krasne natahnout, ma prisun kvalitniho sampanskeho a neustale mu nekdo cpe neco k jidlu na porcelanovem servisu, tak se i tech 9.5 hodiny da v pohode prezit :-) Ovsem tesne pred pristanim, tak 20 metru nad zemi, zacalo v letadle neco stracne pachnout, az jsme pojali podezreni, ze nam chytl motor, jaky to byl smrad. Az v gatu jsme si uvedomili, ze to nic nehorelo, jen klimatizace nasala pravy dillijsky smog vytvoreny kombinaci vyfukovych plynu, palenim vseho, co lidem prijde pod ruku, kalenim vsude, kde je misto, a odhazovanim odpadku vsude, kam vas to napadne. Smrad, ktereho se jen tak nezbavite :-(
Do Dilli jsme dorazili s mirnym zpozdenim kolem pulnoci, prevlikli jsme se ze spolecenskeho outfitu do sortek, tricka a sandalu, smenili par dolaru za rupie, dali si v kavarne kaficku a ve tri hodiny vyrazili hledat naseho domluveneho taxikare. I pres nase obavy, jak to v Indii funguje a jestli Indove opravsu splni to, co po e-mailu slibili, vsechno dopadlo dobre, taxikar opravdu cekal pred vychodem s cedulkou, na ktere bylo moje jmeno a odvedl nas do sveho auta - TATA Indica - ktere opravdu melo finkcni klimatizaci a odvezl nas nocnim Dilli do mesta Agra.
Cesta taxikem byla pravdu zajimava, trvala asi 4 hodiny a je se strasne bala :-) Zaprve jsme jeli v noci, ale auta, ktera 
jsme mijeli bud nesvitila vubec, nebo naopak svitila jen dalkovyma. Mijeli jsme hlavne krasne pomalovane nakladaky TATA, skoro kazde auto melo vzadu vymalovany napis BLOW HORN PLEASE a brzo jsme pochopili proc - indicka uta totiz vetsinou nemaji zrcatka, takze pokud nekoho predjizdite, tak nema cenu blikat (taky se to nedela), ale ridice, ktereho mijite, upozornujete na svou pritomnost tim, ze zatroubite :-) Funguje to fakt skvele, ani jednou jsme se s nikym nesrazili a i kdyz to nekolikrat vypadalo, ze uz k tomu dojde, tak to vdycky dobre dopadlo :-) Taky jsem moc nepochopila vyznam prerusovane a plne cary na silnici, auta proste jezdi tam, kde se jim to nejvic libi, vetsinou nekde uprostred, v pripade vetsiho provozu se pak vytvori tolik pruhu, kolik se na silnici vejde vedle sebe aut a motorek (pripadne taky krav a psu) - nekde treba 5 misto puvodne planovanych 2 :-) No kazdopadne do mesta Agra, ktere ma kolem 3 milionu obyvatel a kde se nachazi jeden ze sedmi divu sveta a dalsi 2 pamatky UNESCO, jsme dorazili tesne po rozedneni - kolem 7 hodiny rano a cekal nas opravdovy kulturni sok!
jsme mijeli bud nesvitila vubec, nebo naopak svitila jen dalkovyma. Mijeli jsme hlavne krasne pomalovane nakladaky TATA, skoro kazde auto melo vzadu vymalovany napis BLOW HORN PLEASE a brzo jsme pochopili proc - indicka uta totiz vetsinou nemaji zrcatka, takze pokud nekoho predjizdite, tak nema cenu blikat (taky se to nedela), ale ridice, ktereho mijite, upozornujete na svou pritomnost tim, ze zatroubite :-) Funguje to fakt skvele, ani jednou jsme se s nikym nesrazili a i kdyz to nekolikrat vypadalo, ze uz k tomu dojde, tak to vdycky dobre dopadlo :-) Taky jsem moc nepochopila vyznam prerusovane a plne cary na silnici, auta proste jezdi tam, kde se jim to nejvic libi, vetsinou nekde uprostred, v pripade vetsiho provozu se pak vytvori tolik pruhu, kolik se na silnici vejde vedle sebe aut a motorek (pripadne taky krav a psu) - nekde treba 5 misto puvodne planovanych 2 :-) No kazdopadne do mesta Agra, ktere ma kolem 3 milionu obyvatel a kde se nachazi jeden ze sedmi divu sveta a dalsi 2 pamatky UNESCO, jsme dorazili tesne po rozedneni - kolem 7 hodiny rano a cekal nas opravdovy kulturni sok!Agra je jedno velke smetiste, silnice je spis jen udusana hlina, po ktere se prochazi kravy, psy, opice, strasne mnozstvi tuk-tuku a aut, lidi spi na ulicich, bordel... A takle vypadala i prijezdova cesta k Taj Mahalu, jednomu ze sedmi divu sveta. Indove proste neumi vyuzit potencial, ktery tady maji, zadny centrum pro turisty, kde si koupite vstupenku, kde by byly velke, ciste zachody a obchod se suvenyrama a info brozurama - jen 2 okynka (jedno pro Indy - vstup 20 rupii a jedno pro turity - vstup 750 rupii :-)), 2 zachody, na kterych zrovna netece voda (bleee) a misto, kde Vam jako turistovi predaji tasticku s pullitrem vody a navlekama na boty. V okoli cca 500 metru od monumentu smi jezdit jen schvalena motorova vozidla, aby se zamezilo hromadeni vyfukovych plynu a zloutnuti Taj Mahalu.
Ale Taj Mahal je nadherny, slovy nepopsatelny, mega monument, mistrovske dilo architektury, naprosto soumerny
. Bily mramor zdobeny barevnymi drahymi kameny do kvetinovych ob
razcu, arabske napisy, perfektni simetrie a kazdy detail promysleny. Do tesne blizkosti mauzolea musite bud naboso nebo s navlekama na botach, nesmite mit zadne ostre predmety (aby Vas treba nenapadlo vyryt sve jmeno nebo milostny vzkaz do mramoru), zadne jidlo, zvykacky a k piti jen vodu (nas treba donutili vypit Red Bully, ktere jsme meli na pripravene pro pripad velkem unavy). Od agentury, ktera nam sprostredkovala taxi a ubytovani jsme dostali jako pozornost zdarma pruvodce - rozumej ziveho cloveka, ne knihu (lidska prace je tady porad jeste levnejsi, nez papir :-)), ktery nam byl cely den k dispozici a provedl nas i Taj Mahalem. Byl to opravdu mlady Ind, usmevany chlapec, ktery nam velmi zajimave vypravel o historii i soucasnosti (akorat skoda, ze jsem mu tak pulku v jeho indicke anglictine nerozumela a v tech vladcich, jejich detech, manzelkach a vsech bozich jsem se uplne ztratila).
. Bily mramor zdobeny barevnymi drahymi kameny do kvetinovych ob
razcu, arabske napisy, perfektni simetrie a kazdy detail promysleny. Do tesne blizkosti mauzolea musite bud naboso nebo s navlekama na botach, nesmite mit zadne ostre predmety (aby Vas treba nenapadlo vyryt sve jmeno nebo milostny vzkaz do mramoru), zadne jidlo, zvykacky a k piti jen vodu (nas treba donutili vypit Red Bully, ktere jsme meli na pripravene pro pripad velkem unavy). Od agentury, ktera nam sprostredkovala taxi a ubytovani jsme dostali jako pozornost zdarma pruvodce - rozumej ziveho cloveka, ne knihu (lidska prace je tady porad jeste levnejsi, nez papir :-)), ktery nam byl cely den k dispozici a provedl nas i Taj Mahalem. Byl to opravdu mlady Ind, usmevany chlapec, ktery nam velmi zajimave vypravel o historii i soucasnosti (akorat skoda, ze jsem mu tak pulku v jeho indicke anglictine nerozumela a v tech vladcich, jejich detech, manzelkach a vsech bozich jsem se uplne ztratila).
Po te, co jsem si prosli Taj Mahal nas zavezli do dilny, kde stale jeste puvodni metodou vyrabi krasne predmety z mramoru, do ktereho vlepuji drahe kameny do tvaru ruznych ornamentu, stejnou technikou, jaka byla pouzita na Taj Mahalu. Bohuzel jsme byli hodne unaveny na to, abychom smlouvali o cene, tak jsme radsi odmitli si cokoliv koupit a tim jsme majitele malinko nastvali.
Pak jsme se presunuli na Agra Fort - ohromnou pevnost z cerveneho kamene, ktera vypada jako
z nejake orientalni pohadky a je pod ochranou UNESCO. I tady jsme zasli nad umenim architektu a stavitelu, protoze pevnost je 
jak z venku, tak zevnitr proste pohadkova. V soucasne dobe je velka cast (pry ale ta osklivejsi) turistum nepristupna, protoze je obsazena indickou armadou. Z pevnosti je vyhled na posvatnou reku (spis stoku) a na Taj.
z nejake orientalni pohadky a je pod ochranou UNESCO. I tady jsme zasli nad umenim architektu a stavitelu, protoze pevnost je 
jak z venku, tak zevnitr proste pohadkova. V soucasne dobe je velka cast (pry ale ta osklivejsi) turistum nepristupna, protoze je obsazena indickou armadou. Z pevnosti je vyhled na posvatnou reku (spis stoku) a na Taj.Odmitli jsme navstevu dilny, kde se pry vysivaji krasne latky, lehky obed v nejake restauraci (ne, indicke jidlo v tomhle meste fakt jist nebudem) i vecerny navstevu Baby Taj (neco jako puvodni kopie velkeho Taje) s tim, ze uz jsem hodne unaveny a po poledni jsme se ubytovali v hotelu a sli si na chvili lehnout.
Vecer jsme si vzali tuk-tuk (coz je pro ty, co to neznaji, motorka, na ktere je nasazena takova kabinka, kde je misto pro 2 cestujici vedle sebe = asi pro 5-6 Indu) a nechali se dovest do neceho jako centrum, kde jsme smenili dalsi penize a najedli se (pro jistotu v Pizza Huttu). Celkem na s prekvapilo, ze ridic tuk-tuku po nas chtel jen 10 rupii (asi 4 koruny) za to, ze nas bude cely vecer vozit a opravdu na nas cekal pred restauraci, nez jsme se najedli. Asi jsme do hodne nastvali, kdyz jsme potom razantne odmisli navstevu obchodu jeho svagra i trznice a trvali na tom, aby nas odvezl zpatky do hotelu. To si teda chlapec fakt moc nevydelal... :-) Spat jsme sli brzo, preci jen jsme byli porad unaveny a rano nas cekala cesla do Dilli, ale o tom az priste...
No comments:
Post a Comment