Tak aby bylo jasno - uz jsme doma :-( Mame za sebou zase asi tricetihodinovou cestu a potrebovali bychom dalsi dovolenou :-) A jeste vam musim povypravet o poslednich trech dnech v Costa Rice...
Ve stredu jsm
e meli posledni den v Puerto Viejo, tak jsme se rozhodli, ze si budem uzivat nic nedelani a valet se na plazi. Byly uplne nejvetsi vlny, ktere jsme v Puerto Viejo videli, tak jsme si na hotelu pujcili boogie boards (takovy ty maly prkna) a chvili blbli v mori, ale 
potom, co to se mnou seklo o zem jednou s prknem a jednou s fotakem, jsme se rozhodli, ze uz jsou vlny nebezpecne veliky a prkna zase vratili. Ja jsem se teda odpoledne bala byt ve vode i bez prken, vypadalo to, ze prijde bourka a vlny byly hooodne vysoky. Vecer jsme si dali posledni vybornou veceri a kazdej dve mojita, sbalili jsme a pripravili se na ranni odjezd.
e meli posledni den v Puerto Viejo, tak jsme se rozhodli, ze si budem uzivat nic nedelani a valet se na plazi. Byly uplne nejvetsi vlny, ktere jsme v Puerto Viejo videli, tak jsme si na hotelu pujcili boogie boards (takovy ty maly prkna) a chvili blbli v mori, ale 
potom, co to se mnou seklo o zem jednou s prknem a jednou s fotakem, jsme se rozhodli, ze uz jsou vlny nebezpecne veliky a prkna zase vratili. Ja jsem se teda odpoledne bala byt ve vode i bez prken, vypadalo to, ze prijde bourka a vlny byly hooodne vysoky. Vecer jsme si dali posledni vybornou veceri a kazdej dve mojita, sbalili jsme a pripravili se na ranni odjezd.Rano nas pr
ed sedmou hodinou vyzvedl mikrobus i s kuframa odvezl nas asi na pul cesty mezi Puerto Viejo a San Jose, do mlzneho pralesa hor Talamanca. V planu jsme meli rafting na rece Pacuare, ktera je podle National Geographic jedna z Top 10 nejlepsich rek pro rafting na svete. Rafting na divoke rece je v Costa Rice hodne oblibena zabava, nabizi ho spousta spolecnosti na spouste rek, ale nikde nebudete sjizdet celych 30 km, 4 hodiny v lodi (s prestavk
ou na obed v pralese), jedny pereje za druhymi. Nejdriv nas dovezli na zakladnu, kde jsme si ulozili veci a dostali jsme poradnou snidani a pak nad zase mikrobusama vyvezli jeste vys do hor, kde jsme se oblikli do zachranych vest a prilb, dostali jsme padla a byli jsme rozdeleny do skupin po sesti (celkem sest lodi). Kazda lod mela sveho vedouciho, zkuseneho vodaka, ktery nam daval pokyny, kdy mame padlovat, kdy se mame schovat do lodi, kam mame zahybat, atd. My dostali seva vsech pruvodcu a jeli jsme jako prvni lod a to bylo super, protoze jsme pred sebou nevideli zadne jine rafty a meli jsme takovy panensky pocit, ze prozkoumavame n
epoznane :-) Asi v polovine cesty jsme zastavili a nasi pruvodci vybalili z barelu obed, ktery nam bleskurychle pripravili primo v pralese - zeleninu, toasty, tortily, sunku a syry a ovoce... Mysleli jsme, ze rakf na vode proste bude drzet at se deje co se deje a cesta bude jen takove lazo plazo, ale to jsme se teda pekelne mylili - nekolikrat jsme meli co delat, abychom se v lodi udrzeli a jedna lod se dokonce dvakrat prevratila - a prvni prevraceni jeden z pasazeru odnesl docela osklivym zranenim - rozsekl si o kamen bradu, krev z nej tekla jak z vola, nakone mu to na zakladne museli sit.
ed sedmou hodinou vyzvedl mikrobus i s kuframa odvezl nas asi na pul cesty mezi Puerto Viejo a San Jose, do mlzneho pralesa hor Talamanca. V planu jsme meli rafting na rece Pacuare, ktera je podle National Geographic jedna z Top 10 nejlepsich rek pro rafting na svete. Rafting na divoke rece je v Costa Rice hodne oblibena zabava, nabizi ho spousta spolecnosti na spouste rek, ale nikde nebudete sjizdet celych 30 km, 4 hodiny v lodi (s prestavk
ou na obed v pralese), jedny pereje za druhymi. Nejdriv nas dovezli na zakladnu, kde jsme si ulozili veci a dostali jsme poradnou snidani a pak nad zase mikrobusama vyvezli jeste vys do hor, kde jsme se oblikli do zachranych vest a prilb, dostali jsme padla a byli jsme rozdeleny do skupin po sesti (celkem sest lodi). Kazda lod mela sveho vedouciho, zkuseneho vodaka, ktery nam daval pokyny, kdy mame padlovat, kdy se mame schovat do lodi, kam mame zahybat, atd. My dostali seva vsech pruvodcu a jeli jsme jako prvni lod a to bylo super, protoze jsme pred sebou nevideli zadne jine rafty a meli jsme takovy panensky pocit, ze prozkoumavame n
epoznane :-) Asi v polovine cesty jsme zastavili a nasi pruvodci vybalili z barelu obed, ktery nam bleskurychle pripravili primo v pralese - zeleninu, toasty, tortily, sunku a syry a ovoce... Mysleli jsme, ze rakf na vode proste bude drzet at se deje co se deje a cesta bude jen takove lazo plazo, ale to jsme se teda pekelne mylili - nekolikrat jsme meli co delat, abychom se v lodi udrzeli a jedna lod se dokonce dvakrat prevratila - a prvni prevraceni jeden z pasazeru odnesl docela osklivym zranenim - rozsekl si o kamen bradu, krev z nej tekla jak z vola, nakone mu to na zakladne museli sit.Na mistech, kde nebyly pereje, jsme se mohli kochat krasnou prirodou okolo, videli jsme zase nekolik zviratek (hlavne ptaky), obcas jsme pluli v kanonu, jindy byl kolem jen prales a stromy... Spojeni adrenalinoveho zazitku z pereji, obeda v dzungli a nadherne prirody nas opravdo dostalo a bylo to uzasne zakonceni nasi dovolene!!!
Potom, co jsme se na zakladne prevlikli do sucheho obleceni a vyzvedli si zase veci jsme se mikrobusem presunuli opet do San Jose, opet do hotelu Best Western na posledni noc. Protoze jsme nikde nestihli nakoupit suvenyry, rozhodli jsme se zajit jeste do centra a po nejakych darkach se podivat (a najist se), ale asi jsme to nemeli delat. Opet jsme se presvedcili, ze San Jose je to nejhnusnejsi mesto, co jsme kdy videli, vubec nechapem, jak takova nadherna zeme muze mit tak odporny hlavni mesto. A hlavne ty lidi... Fakt jsme se bali, ze nas (jako jasny gringo - belochy = Americany) nekdo prepadne. A jeste ke vsemu zacla poradna tropicka bourka (my bez destniku) a v celym San Jose nemaj jedninej obchod se suvenyrama!!! Takze zpatky do hotelu jsme se dostali na kuzi promoceny, bez darku, vystraeny a nastvany. Dali jsme si welcome drink na ucet podniku a radsi jsme sli spat.
No comments:
Post a Comment